Někdy jsem Junák s velkým a někdy s malým j, říká Zdeněk Junák

Zdeněk Junák vystudoval JAMU, rok hrál ve Zlíně, 18 sezÓn v činohře Mahenova divadla a nyní hraje dvanáctou sezÓnu v Městském divadle Brno.

Zdeněk Junák je velice činorodý člověk, i když o sobě tvrdí, že je líný. V průměru 15-16 večerů v měsíci hraje na prknech Městského divadla Brno, velmi často dabuje, jako herec točí seriál Četnické humoresky a hraje s kamarády ve skupině Vinařští romantici. Z. Junák si dovede užívat života, má v sobě něco z moravských furiantů, váží si lidí, se kterými v divadle pracuje, má rád svoji rodinu. 

Jaký byl Váš klukovský sen?
Chtěl jsem se účastnit ralye Dakar. Je to stále můj sen. V osmdesátých letech jsem s Jiřím Kubíkem jel branně orientační závod BOAS, později mě Bolek Polívka pozval na závod zručnosti do Olšan, ale pořádný závod mě teprve čeká.

Čím jste chtěl být v dětství?
Nenapadlo mě, že bych byl hercem, i když jsem vyrůstal v herecké rodině. Táta hrál prvního milovníka a maminka jej hlídala z nápovědy. Ve skutečnosti byl tatínek chemik a chtěl abych i já měl seriÓzní zaměstnání. Jako dítě jsem chtěl být nejdříve hasičem. Mým románovým hrdinou byl a je Phill Marlou a já chtěl být advokátem. Později jsem koketoval s tím, že budu knězem. Naším sousedem v Uherském Hradišti byl však komik Miroslav Suchý a ten ve mně viděl herce. Brnkl do Brna panu Stanislavu Zindulkovi, aby se na mě koukl. Tak jsem se již v roce 69 ocitl v tomto divadle, v této šatně a vzalo mě to. Pan Zindulka mě připravil ke zkouškám na JAMU, nikdy jsem toho nelitoval a i rodiče si zvykli.

Jak relaxujete?
Rád spím. Občas také zajdu na nádraží na 5. nástupiště. Dám si pivo a sleduji jak lidé spěchají. Proč a kam se ženou?

Jaké máte neřesti?
Jsem líný. Mám rád sladké, štrůdly, buchty, maso ani moc nemusím. Měl bych se víc hlídat. Nedovedu být dlouho vážný a nedovedu se dlouho zlobit. V běžném životě to potom vypadá: srandičky, srandičky a nedivím se, že to ženu někdy pozlobí.

Představte si, že je pořádná zima, Vy jste na horské chatě, která je zcela odříznutá od světa. Koho by jste tam chtěl mít?
Svoji ženu Irenku, je to žena do nepohody. Z kolegů Josefa Juráska, je to drsňák a dobře se orientuje ve svízelných situacích.

Co rád čtete a jakou hudbu posloucháte?
„Detektivky, literaturu faktu i brakovou literaturu. Moravský folklÓr a jazz, Beatles, Pink Floyd a Olympic.

Jakou roli byste si chtěl zahrát ve filmu?
Automobilového závodníka, aby to byla hlavní role a bez dablera.

Blíží se Vánoce, jaké tradice doma ctíte?
Vánoční stromek, cukroví, kapr, koledy, hlavně pohoda, klid a kupa dárků. Dárky nemusí být nákladné, ale i ta nejmenší maličkost musí být samostatně zabalená. Také se těším, že se užiji s dcerou.

Pane Junák jste junák?
Miroslav Horníček mi kdysi dávno na škole řekl: „Junák, Junák, to je krásné příjmení. To já si celý život žiju jako junák, a až jednou nebudu, na náhrobku budu mít Horníček. Ale ty Zdeňku, budeš celý život třeba břídil, ale na náhrobku budeš mít Junák. To Ti závidím“. Po pravdě řečeno, někdy jsem Junák s velkým a někdy s malým j.

(c) 2007 Saša Sandras & Don. Počet návštěv: 1431065, tato sekce: 4798. Webdesign Michal Škrabálek