Pozvánky

Letní baLetní koktejl 2019 z repertoáru Baletu NdB
Od 30. srpna - 2. září 2019 bude na Biskupském dvoře probíhat Balet NdB Open Air.
Po roční absenci, kdy Balet NdB vystupoval s Letním baLetním koktejlem na historickém nádvoří hradu Špilberk, se letos vrací do unikátního prostoru Biskupského dvora. Biskupský dvůr patří k nejkouzelnějším místům historické části města Brna a genius loci tohoto nádvoří s úžasným výhledem na katedrálu Petrov je sám o sobě nádhernou kulisou i bez jakéhokoliv představení.
A co teprve s Letním baLetním koktejlem 2019 Baletu NdB? Můžete se těšit na fragmenty z klasického i moderního repertoáru NdB, které získají v open air provedení novou, dosud neviděnou dimenzi. Těšte si i na ukázky z uskutečněných projektů a nové choreografie.
Představení proběhnou v pátek 30. srpna od 20 hodin, v sobota 31. srpna od 20 hodin, v neděli 1. září od 17 hodin rodinné představení se zvýhodněným vstupným a v pondělí 2. září od 20 hodin.
Přímo v areálu Biskupského dvora budou divákům k dispozici stánky s občerstvením. Sortimentem budou podobné těm, na které jsou diváci zvyklí na představeních v budovách divadla.
Hlediště bude včetně elevace a s výhledem přímo na Katedrálu sv. Petra a Pavla.
Dress Code není daný. Oblečte se raději teple, letní večery jsou nevyzpytatelné.
Délka představení cca 1,5 hodiny - 2 hodiny včetně přestávky.
O případném zrušení Letního baLetního koktejlu 2019 bude rozhodnuto dle počasí těsně před představením. Začátek představení může být odložen maximálně o 30 minut. V případě, že se odehraje méně než 60 % procent času představení má divák nárok na vracení vstupného nebo na výměnu vstupenky za jiný termín Letního baLetního koktejlu 2019.
Prodejní místa : Zákaznické centrum Národního divadla Brno,Kulturní informační centrum - Student Agency, Dům pánů z Lipé, Náměstí Svobody 17.
Vždy hodinu před začátkem představení bude přímo na Biskupském dvoře růžový stánek NdB s pokladnou.

Zahájení sezóny NdB
Co pro vás chystá NdB do nadcházející sezony 2019/20 můžete zjistit na open air koncertu na piazzetě před Janáčkovým divadlem 6.září 2019 v 18 hodin.
Uslyšíte hudební čísla z připravovaných premiér i titulů, na které se můžete v nové sezoně těšit, v podání Václavy Krejčí Houskové, Jany Śrejma Kačírkové, Pavly Vykopalové, Adreji Široké, Jiřího Sulženka, Romana Hozy, Ondřeje Kopíka a dalších sólistů Janáčkovy opery NdB. Chybět nebude operní sbor a to vše za doprovodu orchestru Janáčkovy opery NdB, dirigent Marko Ivanovič.
Moderátoři: Hana Tomáš Briešťanská, Roman Blumaier.
Program: Georges Bizet: Carmen,
Gioachino Rossini: Lazebník sevillský
Giuseppe Verdi: Don Carlos
Jacques Offenbach: Hoffmannovy povídky
Giacomo Puccini: Madama Butterfly
Bedřich Smetana: Libuše
Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky
Antonín Dvořák: Čert a Káča
Charles Gounod: Faust a Markéta
Leoš Janáček: Její pastorkyňa
Giacomo Puccini: Turandot
Antonín Dvořák: Rusalka
Oskar Nedbal: Polská krev
P. I. Čajkovskij: Piková dáma
Vstup volný.

Stálá prohlídka brněnských kasemat
Kasematy, jako máme na Špilberku, byste těžko někde jinde hledali. Systém dlouhých chodeb s valenou klenbou přitom vznikl až v době baroka, kdy se hrad Špilberk měnil na pevnost. Jako vězení se kasematy používaly jen necelé století. Veřejnost je ale navštěvuje 135 let. Klenuté chodby byly vestavěny do dvou původních příkopů. Na severní straně vede Josefínský trakt, na jižní pak Leopoldův trakt. Jejich útrobami prošlo mnoho těžkých zločinců z celé Habsburské monarchie.
Označení kasemat má románský původ: „casa" znamená dům a „matta" znamená temný. V baroku ovšem kasematy byly všechny valeně klenuté prostory, které sloužily vojsku.
Brněnské kasematy na Špilberku postavil v roce 1742 plukovník Rochepin. Právě za jeho působení se hrad definitivně stal pevností.Kasematy měří víc než sto metrů, v severním křídle Špilberku 109 m a v jižním 102 metrů. Chodby jsou široké kolem 7 metrů.
Původně kasematy sloužily vojákům. V severních kasematech se mohly ubytovat celé posádky, vešlo se do nich téměř 1200 mužů. Ty jižní pak používali na skladování potravin a vojenských potřeb.
Na věznici byly kasematy přestavěny po roce 1783, kdy císař Josef II. reformoval soudy a vězeňství a právě brněnský Špilberk byl určen pro nejhorší zločince z rakouských i českých zemí.
Jako žalář kasematy prosluly mnohem víc, v první polovině 19. století platily za nejtvrdší věznici v Habsburské monarchii.
Veřejnost kasematy poprvé navštívila roku 1880, kdy je zpřístupnil tehdejší ředitel vojenských staveb Anton Costa-Rossetti.
Současná podoba kasemat vznikla při poslední rekonstrukci z let 1987-1992, kdy se přiblížily baroknímu vzhledu z 18. století. Nacisté totiž kasematy za války značně pozměnili.
Doporučena je prohlídku s průvodcem! Prohlídky s výkladem v češtině se konají v každou celou hodinu.
Za éry věznice vzniklo kolem špilberských kasemat mnoho povídaček a mýtů, které už době otevření kasemat v roce 1880 nedávaly lidem spát. Většinou jde jen o lidovou bujnou představivost. Ta ostatně trvá dodnes a samy kasematy ji stále úspěšně živí dál. V rozlehlých chodbách uvidíte stísněné dřevěné kobky, kde byli v okovech a v černočerné tmě drženi nejtěžší zločinci, fungující mučidla, dlouhé dřevěné pryčny, na nichž spaly desítky vězňů, kamna, světlíky, kuchyni i kanály na vodu.
Kasematy ale naskýtají i pohled na „modernější" věci - najdete tu Wehrmachtem zapomenutou zrezivělou telefonickou ústřednu nebo takzvaný operační sál, kde podle jedné z legend nacisté zabíjeli vězně. Snad pouze v něm se budete cítit nepříjemně.
V kasematech je i v létě velmi příjemný chládek.
Otevírací doba je od pondělí do neděle od 9 - 17 hodin.

Vila Stiassni v Brně
Vila Stiassni byla postavena v letech 1927 - 1929 dle návrhu slavného brněnského architekta Ernsta Wiesnera pro rodinu židovského textilního továrníka Alfreda Stiassni. Ten, společně se svojí ženou Hermine a dcerou Susanne, ve vile žil pouhých 9 let. Celá rodina prchla před hrozící okupací již v roce 1938 do Londýna a následně přes Brazílii do Kalifornie, kde jejich potomci žijí dodnes.
Pro většinu lidí se vila do povědomí dostala s přívlastkem vládní. Takto se o ní začalo mluvit krátce po druhé světové válce, kdy ji navštívil Edvard Beneš. Později začala sloužit pro ubytovávání slavných a významných návštěv města Brna. Nocoval zde například kubánských prezident Fidel Castro, ale i většina našich prezidentů. Seznam prominentních návštěv je dlouhý a stále se rozrůstá.
V době porevoluční se vila pronajímala k oslavám narozenin nebo svateb. Poslední kapitola se začala psát v roce 2009, kdy se dostala do správy Národního památkového ústavu, který zahájil její obnovu. Pro návštěvníky byla slavnostně zpřístupněna 13. prosince 2014.
Vila Stiassni je pro veřejnost otevřena po celý rok každý pátek, sobotu, neděli, pondělí a o státních svátcích od 9. - 17 hodin. Můžete si vybrat ze dvou nabízených prohlídkových okruhů; třetí okruh má pevně stanovené termíny. Komentované prohlídky interiérů vily začínají každou celou hodinu.
Největší letní akce většiny památek Národního památkového ústavu proběhne ve vile Stiassni ve stylu 20. a 30. let. Připomenete 90 let, které letos uplynou od okamžiku, kdy se rodina Stiassni nastěhovala do svého nového domova.
Na prohlídkové trase vás čeká řada nových artefaktů, které vám přiblíží osudy rodiny i domu samotného. Prohlídka bude oživena hranými scénkami plnými tance, zpěvu či šermu.
V případě příznivého počasí celý večer odstartuje v 19 hodin slavnostním zaparkováním nového historického vozu do jedné z garáží na nádvoří vily Stiassni.
Vilu Stiassni najdete na Hroznové 14 v Brně - Pisárky.
Hradozámecká noc ve vile Stiassni proběhne 31.8.2019 od 19 - 22 hodin.

Varhanní léto na Petrově 2019
Působivé prostředí brněnské katedrály rozezní v letních měsících již třetí ročník festivalu Varhanní léto na Petrově. Letní varhanní festival si našel v minulých ročnících okruh příznivců a návštěvníků jak z řad českých a zahraničních turistů, tak obyvatel jihomoravské metropole.
Prostřednictvím festivalu je poskytnuta možnost slyšet kvalitní varhanní produkci v režii vynikajících studentů a absolventů varhanního oboru uměleckých škol i věhlasných varhaníků. V letošním roce bude možné vyslechnout umění titulární varhanice baziliky sv. Jakuba v Praze Ireny Chřibkové, varhaníka chrámu sv. Mořice v Olomouci Karla Martínka a dalších. Kromě varhanní hudby se na třech koncertech setkáme s hudbou vokální. Z těchto koncertů bude výjimečný koncert prestižního anglického sboru „ Oriell College Chapel Choir" z Oxfordu.
Koncerty se rozeznívají na varhanách brněnské katedrály, které jsou největšími varhanami v městě Brně. V letošním roce si připomínáme 110. výročí jejich postavení. Zahajovací koncert festivalu proběhne 13. června 2019 v 19.30 hodin vystoupením katedrálního varhaníka Petra Kolaře a Dómského komorního sboru Brno.
Koncerty probíhají vždy ve čtrnáctidenní pravidelné rotaci.

8.8. Přemysl Kšica
22.8. Dávid Sedlář
5.9. Markéta Prokopovičová
19.9. Brněnský katedrální sbor Magnificat
Vstup je volný. Příspěvky dobrovolného vstupného budou použity na opravu katedrálních varhan.

Pera markýze de Sade
Markýz de Sade je pro jedny perverzní zvrhlík, pro druhé jeden z největších myslitelů své doby. Tráví proti své vůli závěr života v ústavu pro choromyslné, i zde se však odmítá vzdát své literární tvorby. Texty se pokouší pašovat z blázince prostřednictvím mladičké švadlenky Madeleine. Mladý abbé se na naléhaní nového ředitele rozhodne, že z markýze vášeň pro zvrácené představy vymýtí, kvůli čemuž sahá po stále drastičtějších praktikách. Je však možné dosáhnout toho, aby jisté věci člověka prostě nenapadaly? Neprovokuje nakonec de Sade záměrně?
Strhující hra amerického dramatika Dough Wrighta , podle níž byl natočen stejnojmenný film s Geoffrey Rushem a Kate Winslet v hlavních rolích, před nás klade palčivé otázky svobody a cenzury i lidské nezdolnosti. V mnohém připomene Keseyův-Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem.
Režie: Martin Glaser.
Česká premiéra: 11. října 2019 v 19 hodin v Mahenově divadle.
Další představení : 12.10. v 19 hodin, 15.10. v 18 hodin, 28.10. v 19 hodin, 5.11. v 19 hodin, 11.11. v 19 hodin.

Mirandolína
Co je Sluha dvou pánů pro herce, to je Mirandolína pro herečku.
Mirandolína je majitelkou hostince, jejž přes všechnu jeho počestnost vyhledávají hlavně muži, neboť by se rádi zabydleli nejen v jeho pokojích, ale i v srdci paní hostinské. Mirandolína je si své přitažlivosti vědoma stejně dobře jako toho, že čím déle bude pány udržovat v naději, tím více v jejím hostinci projedí a propijí.
Jednoho dne se v hostinci objeví mizogynní pan hrabě, kterého šarm paní hostinské nechá zcela chladným. Mirandolína, uražena ve své pýše, to tak nemíní nechat, aniž ještě tuší, že chystanou výchovnou lekci udělí především sama sobě.
Mirandolína je jedna z vrcholných komedií Carla Goldoniho. Ryze hereckou komedii nazkouší režisér Peter Gábor.
Premiéra: 4. října 2019 v divadle Reduta.
Další představení : 4.10, 5.10., 7.10, 17.10 a 2.11. vždy v 19 hodin. 3.11. v 17 hodin, 13.11. v 18 hodin, 11.12. 2019 v 19 hodin.

Bajadéra
Exotický příběh z pokladnice baletní klasiky uvede balet NdB na úvod sezony v obnovené premiéře.
Diváky čeká nová scénografie, jejímž autorem je výtvarník Marek Hollý. Přestože klasický balet Bajadéra měl svou premiéru v choreografii známého tvůrce Mariuse Petipy v petrohradském Mariinském divadle již v roce 1877, je pro svůj orientální pohádkový námět a brilantní taneční techniku často uváděn na nejproslulejších světových scénách dodnes.
Děj se odehrává ve staré Indii. Láska chrámové tanečnice (bajadéry) Nikie a vojevůdce Solora vyvolá hněv mocných nepřátel - Velkého brahmína, Mahárádži a jeho dcery Gamzatti, nevěsty Solora. Nikia umírá uprostřed náboženské slavnosti, je uštknuta zmijí schovanou v darovaném košíku květů. Pouze ve světě snů se Solor setkává se stínem milované Nikie. Balet je tak příběhem nenaplněné lásky s tragickým koncem, kde se nadpozemské bytosti nereálného světa střetávají se světem skutečným.
Hudba: Ludwig Minkus, choreografie: Jaroslav Slavický podle Mariuse Petipy, dirigent: Pavel Šnajdr.
Obnovená premiéra proběhne 18. října 2019 v Janáčkově divadle.
Další představení : 19.10 v 19 hodin, 20.10. v 17 hodin, 21.11. a 22.11. v 19 hodin.