Saša Sandras: Deník Jacka Novotného

Počítačový genius, Čechofrancouz Jack, po nelehkém dětství pozná v osmnácti letech jednadvacetiletou nymfomanku Felicitu. Strhne ho sex s ní, a i když se mu některé její aktivity příčí, nedokáže se jí postavit. Je zcela nepřipravený na vztah a sex s Felicitou ho ovládá.
Když si později uvědomí, že jejich představy o životě se míjí, neřeší to, věří, že se manželka změní. Strhující příběh zachycuje, kam až Jacka dovede život s neléčenou nymfomankou.

Prodejní weby: KKNIHY,Kosmas, Google, Palmknihy, Wooky, Databook, Jiné knihy a Ereading, kde je možná i výpůjčka.

Více z rubriky Blog



Příběhy, které se nevešly do knížky - pro děti

Donův antidrogový blogísek

Fotografie a já

Betlémy v našem okolí

Knížky pro dospělé

Křehký příběh dvou lidí, kteří se setkají na sociální síti.

Saša Sandras: Virtuálně
Delfínek, Čechofrancouz, 29 let, manželství na dálku, vyznavač volného vztahu, počítačový expert, hazardér a dobrodruh, majitel „ třinácté komnaty."
Viola, Češka, střední věk - věk nikdy nesdělí, vdaná za workoholika, úspěšná pracovnice kulturní agentury, nedůvěřivá moralistka, majitelka „prázdného hnízda."
Viola a delfínek se potkají na sociální síti - chatu, on se chce zdokonalit v českém jazyku, ona se od něj chce učit angličtinu. Moc jim to ale nevěřte, oběma jde o něco jiného a navzájem odlišného.
Delfínek chtěl na začátku psaní krásnou, voňavou holku na jednu noc a Viola hledá spřízněnou duši, chce si povídat.
Proč tráví tato nesourodá dvojice víc jak rok společné večery na chatu? Proč se na ně těší? Co je k sobě táhne?

Prodejní místa : KKNIHY, Kosmas, Google, Palmknihy, Wooky, Databook, Jiné-knihy, alza.cz, O2Active, digiport.cz a eReading, kde je možná i výpůjčka. 

PROČ JSEM SE ROZHODLA NAPSAT KNÍŽKY PRO DOSPĚLÉ?

http://www.kknihy.cz/s-sandras-jsem-tak-trochu-celozivotnim-ditetem/

11. října 2011 - rozhodnutí

Když jsem dělala téměř před 10 lety rozhovor s brněnskou výtvarnicí Marií Hladnou, nějak jsme se zapovídaly a já na ni vypálila pár básniček, které jsem v té době skládala. Bylo to takové hraní, vypovídání se z emocí, nic víc. Jí se líbily a nejen to, řekla mi, že bych je měla vydat. Tomu jsem se tehdy ze srdce zasmála. Nakonec se z nás staly kamarádky a ilustrovala mi v roce 2006 moji první knížku pro děti.
Nebýt jí, nikdy bych se do psaní nedala. Psaní mě baví, je pro mě velkým relaxem, když se k němu po večerech dostanu. Umožňuje mně poskládat svět a život tak, jak se mi líbí, jak jej v danou chvíli chci mít. Mohu propadnout fantazii, představám, snům. Jo, to je velký luxus pro duši :-)
Vydání knížky už tak jednoduché není, luxus je to také, neboť vydání knížky stojí peníze a nakladatelství je v této době moc nemají. Knížek je v dnešní době přehršel, ne jako před revolucí, kdy se sháněly. Čtenářů je málo. Svět se otevřel a tak mohou lidé svá dobrodružství žít v reálu a nemusí je hledat v četbě.
Psaní pro děti mě bavilo a naplňovalo, ale je to hodně drahá záležitost. Pro děti je téměř nutný, drahý, tuhý obal, plnobarevná ilustrace, dobrý ilustrátor, pěkný papír. Nic z toho není nutné v knížce pro dospělé. Tam rozhoduje především příběh, potom aby se dostal ke čtenáři ... a zaujal ho. Vím, také nic jednoduchého.
Rozhodla jsem se, že podstoupím všechna tato rizika a dám se do psaní pro dospělé. Začínám hledat téma. No, hledat moc nemusím, v hlavě se mi jich honí už pár let, víc než dost. Jen se musím rozhodnout, kterým směrem se vydám.

Hurááá, začátek, dlouhé, několikaleté rozhodování, zda se do psaní dám, mám za sebou a navíc ... jednoho čtenáře už mám jistého!!! Majka mě do psaní pro dospělé „honí" od té doby, co se známe.

18. října 2011 - vybírám téma

O víkendu jsem při procházce a čištění hlavy v lese, z ní vysypala i většinu zamyšlených témat ke psaní. Rozhoduji se už jen mezi čtyřmi, kterým jsem dala pracovní názvy:

Podoby lásky - příběhy mé, z mého okolí i smyšlené
Kapři v moři - román o podnikání v Česku
Noci na chatu - román z prostředí sociální sítě
Dobré světlo - příběhy, které jsem vyčetla z fotografií, které mě zaujaly na fotografických galeriích

20.listopadu 2011
Nakonec jsem se rozhodla pro romám z prostředí sociální sítě. Ostatní tři témata mohou být povídky a mohu je psát průběžně, pokud budu mít nutkání. Zvažovala jsem zda romám ze sociální sítě budu psát jako vypravěč nebo v 1.osobě. Rozhodla jsem se pro 1.osobu, sdělení bude silnější. Snad.
Teď už jen ušetřit čas na psaní, ale přichází krátké dny a dlouhé noci ... tak co s nimi :-)

10.dubna 2012

Virtuálně
...někdy věci nejsou takové, jakými se zdají být ...

Křehký příběh dvou lidí, kteří by se v reálném životě míjeli.
Oba úspěšní ve své profesi, oba něco ztratili a něco hledají. Ona nedůvěřivá moralistka, on životní hazardér. Nebo je to jinak?
Na sociální síti je možné vše.


1. Chat

Je to rok, co dcera odletěla studovat do Spojených států amerických a mně se stýská čím dál víc. Na skype ji zastihnu maximálně jednou za týden a po pár minutách vždy někam spěchá. Krásné, bezstarostné mládí. Finančně je zajištěna, studium ji jde a baví, s přítelem si rozumí. Měla bych být spokojená. Jsem, ale ... chybí mi naše povídání.Při naší poslední desetiminutovce mi připomněla chat, kde mi před odletem založila nick Viola. Původně jsme si na chatu měly psát spolu, ale nikdy k tomu nedošlo. Skype je osobnější. Nebýt toho, že dcera uložila chat mezi oblíbené, už bych ho nenašla.
Docela dlouho jsem přemýšlela, do které místnosti vstoupím. Erotické hrátky mě nezaujaly, Seznámení nehledám, Holky na holky nepotřebuji, Náctiletí, to snad už ne, Pokec, to by šlo, usoudila jsem.
Chvíli jsem si četla hovadiny, které si na Pokecu lidé sdělovali. Převážně jen čaukovali, psali pro mě neznámé zkratky, posílali si smajlíky, jeden druhého se ptal, jak se má a plácali, co je napadlo. Vaclav 32 se nesměle seznamoval s Jahudkou, BodG si Vaclava neomaleně dobíral. Potom do místnosti vtrhl nick Hovno a to bylo to nejslušnější slovo, které napsal, než ho správce místnosti vyhodil.
Odešla jsem si uvařit čaj. Když jsem se vrátila, ptala se tajemna.divka delfinka, jestli je ještě u manželky. Delfinek se jí ptal na setkání s bizonem a potom si začal psát s PCmanem. Řešili nějaký softwarový program. Nerozuměla jsem tomu, navíc delfinek psal mnoho gramatických chyb. Dasa sdělovala dedoviXXL recept na super bábovku. Tajemna.divka koketovala s rytirem až do chvíle, než do místnosti vstoupil bizon. Potom si s bizonem začali šeptat.
Rytir se mě zeptal odkud jsem a chtěl si se mnou domluvit schůzku. Tu jsem mu rychle rozmluvila. Nechápal, proč mu nechci dát ani číslo na mobil a začal na mě být hrubý. Už jsem toho měla tak akorát dost. Slušně jsem se rozloučila a rychle se odpojila.


2. 24. září

Podruhé jsem se na chat přihlásila o tři měsíce později. Na obrazovce se nic zajímavého neprobíralo. Nuda. Měla bych se učit angličtinu, ne zírat na obrazovku! A potom se to stalo. KDO BUDE ME UCIT CESKY, JA NAUCIM ANGLICKY. Otázku položil nick delfínek. Huráááá, to je jak šité pro mě! Přijdu na jiné myšlenky a ještě se něco naučím. S angličtinou jsem začala v lednu a moc mi do hlavy nelezla. Kvůli zaměstnání jsem několikrát nestihla výuku a večer jsem byla tak unavená, že jsem u knížky usínala.

Ahoj delfínku, ráda tě budu učit česky a snad se něco naučím od tebe.
Jak daleko s angličtina?
Začátečník, učím se půl roku.
What nice experience did you have today?1*)
Nevím, na co se ptáš...co pěkné dnes? Dál tomu nerozumím. Raději mi piš česky.
OK. Jsi v domě nebo v práci?
Doma a ty?
V internet café u kamarád.
Tvůj kamarád provozuje internetovou kavárnu?
Jo, ale má moc práce, tak já pít a psát na chat.
A v kterém jsi městě?
Paříž.
Paříž??? Co tam děláš, jsi na dovolené?
Bydlím v Paříž.
Jsi Francouz?
Trochu.
Jak trochu?
Na pul, matka Francouz, otec Čech.
Proto umíš tak dobře česky. Chtěla bych umět anglicky tak dobře, jako ty česky.
Co chtít anglicky napsat?
Budeme si psát česky. Internet jde pomalu, já anglicky moc neumím, to bychom si dvě věty psali hodinu.
Kolik let tobě?
Nezlob se, ale nechci to říkat. Na věku stejně u psaní na chatu nezáleží.
Chci mít představa, abych věděl o čem psát.
Tak to také na věku nezáleží, věk je jen číslo, duše je o něčem jiném. Znám mladé starce a staré mladíky.
Je ti deset, dvacet nebo třicet?
Deset? Myslíš, že tu v noci píšou desetiletá děvčata?
Píšou, když jejich maminka spát.
Nevím, jak to tady chodí. Jsem tu podruhé. Ty chodíš na chat dlouho?
Občas. Kolik ti teda je?
Víš co, uděláme to jinak. Napiš kolik je tobě a já ti napíši, jestli je mně víc nebo míň.
Devětadvacet.
Tak to je mi víc o dost.
Kolik?
Delfínku, jezdíš do Česka?
Jezdil do osmnáct let na všechny prázdniny za babička a dědeček. Děda psychiatr a být s nim legrace. Teď dlouho tam nebyt, proto mluvit špatně.
Mluvíš dobře. S otcem dál mluvíš česky?
Otec se mnou nemluvit...
Proč?
Nelíbí se mu, jak já žít.
Maminka s tebou mluví?
Málo. Má nový manžel a děcka.
Rodiče se rozvedli?
Jo, dávno. Jak se jmenuješ?
Viola, vždyť vidíš.
Takové jméno neznat.
Není moc časté, ale v českém kalendáři ho najdeš. Víš, co je Viola?
Holka, která nechce říct, kolik má rok.
Podívej, já nejsem holka pro tebe, jsem o něco mladší, než tvoje máma.
Nevěřím.
Nemusíš.
Matce je sedmačtyřicet. Viola je ti pětatřicet?
Je mi víc jak pětatřicet a už ti nic neřeknu.
Tak si to nechej. Já to řekl a ty tajit.
Žil jsi s rodiči v Česku?
Do pět roku.
Jak jste mluvili doma?
Francouzsky.
Kde ses naučil češtinu?
Ve školce a od děda a babička.
Otec uměl francouzsky, když si bral mámu?
Výborně, on česky nerad mluvit.
Takže ty umíš francouzsky, anglicky a česky?
Španělsky taky.
Hmmm, jsi dobrý. Já umím jen česky a rusky.
Pusino a kolik ti je? Dvacet? Víc určo ne.
Tak určo o hodně víc. Víš, co znamená Viola?
Nevím. Je ti osmnáct?
Viola je strunný nástroj a květina - viola vonná.
Voníš určo pěkně.
Delfínku, víš, že už budou dvě ráno?
No vidíš a ještě nevím kolik tobě let a kde ty bydlet.
Na naší zeměkouli a už musím jít spát. Dnes mě čeká perný den.
Co čeká?
Já už opravdu musím končit. Dobrou noc.
Kdy ty přijít na chat?
Nevím.
Zítra ve 21.00 ?
Zítra nemůžu.
V úterý?
Nejdřív v neděli.
Za týden? Proč tak dlouho?
Nemám čas, mám moc povinností.
Nakupovat hadýrky, disko a honění kluk?
Nic z toho, nejsem -náctiletá. Ahoj.
V neděli ve 21.00, jo?
Tak jo, ahoj.
Sladké sníky, Violo vonná.

(úryvek - začátek příběhu)

 

 





Přidat komentář

Jméno (volitelné)
Web (volitelné)
Email (volitelné)

Zpráva (povinné)



Napsal: Alois Nedbal, 17. 04. 2017, 11:08:42

Už jsem to nehlídal, před Velikonocemi přijela sestřenice a dala ženě přečíst Virtuálně, od té doby si mě víc hledí. Chce číst i tu druhou knihu. Nemáme čtečku, tak až zase přijede. To dáme oba. Pište !!!!


Napsal: Saša Sandras, 13. 01. 2017, 14:13:53

V listopadu 2016 vydalo Nakladatelství ë-knih www.kknihy.cz knížku "Deník Jacka Novotného."
Virtuálně i Deník Jacka Novotného nabízí prodejní weby : KKnihy, Kosmas, Google, Palmknihy, Wooky, Databook, Jiné knihy a Ereading, kde je možná i výpůjčka.


Napsal: Saša Sandras, 11. 08. 2016, 19:44:24

Knížku "Virtuálně" vydalo el. Nakladatelství KKNIHY, www.kknhy.cz v červenci 2016. Moc děkuji :-)


Napsal: Alois Nedbal, 27. 06. 2014, 22:39:24

Pořád nic?


Napsal: Sandras, 12. 05. 2013, 19:51:13

pro Evelínu Mastnou a další, kteří mi píšete přes kontaktní formulář: Knížka Virtuálně ještě nevyšla, nikde ji nedostanete.


Napsal: Evelína Mastná , 01. 04. 2013, 18:07:37

V Opavě jsem knížku nikde nesehnala. Zeptám se v Ostravě. Na chatu se toho zažije, he, he.


Napsal: anonymní, 04. 12. 2012, 17:49:49

Ahoj Šašo tvoje knížka Don semi moc líbí tak ahoj


Napsal: Sandras, 24. 08. 2012, 15:12:39

Coufalovi, kdy knížka vyjde, nevím, začala jsem hledat vydavatele. Knížka není pro děti, asi nezaujme ani náctileté, je určena čtenářům od 20 - 100 let :-)


Napsal: Hanka a Pepa Coufalovi, 10. 08. 2012, 11:22:19

Kdy knížka vyjde? Je pro mladé?


Napsal: Sandras, 27. 01. 2012, 14:10:46

Ahoj Jani, tak mi na dovolené dáš téma pro jeden příběh :-) Jinak už jsem začala psát romám ze sociální sítě. Příběhy lásky s různým koncem budu psát průběžně. Tak začnu s tím Tvým :-)


Napsal: Jana Holečková, 20. 01. 2012, 08:02:55, @Jastasov @seznam.cz

Asi bych vybrala téma č.1. Přeji moc a moc čtenářů.


Napsal: Sandras, 20. 11. 2011, 17:18:41

Jiří, jsem ráda, že jsi na můj web zabloudil. Určitě na téma "Kapři v moři" přijde čas, teď je ale ještě brzy. Oni by se ti kapříci poznali. Ty také :-) Ale jsi odvážný, to se mi líbí.


Napsal: Jiří J, 29. 10. 2011, 22:21:38

Jsem pro Kapry v moři


(c) 2007 Saša Sandras & Don. Počet návštěv: 1322959, tato sekce: 3032. Webdesign Michal Škrabálek