Sny buď namaluji nebo vysochám anebo zapomenu, říká Alois Mikulka

Alois Mikulka (1933) - malíř, sochař, grafik, ilustrátor a spisovatel, vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě, ateliér monumentální malby. Je členem spolku Holar. Spolupracuje s divadlem, rozhlasem, televizí a architekty.
Tento brněnský malíř zachycuje ve své tvorbě náměty z řecké mytologie, biblická témata, středověké morytáty, národně osvobozenecká témata, ale i western a sci-fi, vše se svérazným humorem umocněným poetikou.
Alois Mikulka napsal asi 30 knih, převážně pohádek pro děti i dospělé, ilustroval knížky Vodňanského, Žáčka, Feldeka, Šruta a dalších autorů.

Kdo Vám v dětství vyprávěl pohádky?
Nikdo. Byla válka, otec byl v koncentráku a měl jsem ještě tři mladší sestry.

Chtěl jste být již jako dítě malířem?
Kreslil jsem a k tomu povídal odjakživa. Sestry se někdy od smíchu až počůraly a já potom dostal nářez.

Píšete a ilustrujete pohádky pro děti, vyprávíte jim je i „na živo"?
Sám děti nemám, ale jsem zván do mateřských školek a knihoven a tam si s dětmi, ale i dospělými, o knížkách povídáme. Děti mají velkou obrazotvornost a nechají se lehce strhnout vyprávěním. Skáčou rovnou do děje.

Kde čerpáte inspiraci ke psaní?
Práci mi dají první 2 až 3 věty, a pak už jedu, sám mnohdy nevím, jak to dopadne, ale píšu a píšu a nějak to vždy dopadlo. Když pohádku dopíši, za chvíli nevím, co jsem psal. Z hlavy je to venku a už myslím na jiné věci.

A kde čerpáte inspiraci k malování?
To je různé. Stane se třeba, že vidím nějaký obraz, který se mi nelíbí. Začnu přemýšlet, jak by se ten, třeba v zásadě dobrý motiv, dal udělat lépe nebo jinak. Chytne-li mě to, pustím se do práce. A třeba to časem dotáhnu někam, že to už s tím původním nápadem nemá vůbec nic společného. Ale jak říkám, takových postupu je mnoho a je těžké je vypočítat.

Říká se, že se malíři neradi loučí se svými obrazy.
Ve skutečnosti je pro malíře malování práce, kterou se živí. Některé obrazy galerie prodá a s některými se opravdu nerad loučím, třeba i z toho důvodu, že mi připadají ještě nedodělané.

Je malování pro Vás vášní?
Práce mě baví, ale droga to není. I moc dobrý nápad, který se nedá řemeslně uskutečnit, se musí pustit k vodě. Na konci jakékoli fantazie je rozum a řemeslo, a ten tu vášeň zkoriguje.

Co by Vám udělalo radost?
Kdybych byl já a mi nejbližší zdraví.

Co nesnášíte?
Blbce, to je jasný, co jiného. Občas je člověk obklopen blbci. Paradoxem je, že je na nich člověk většinou nějak závislý. S tím je potřeba se neustále vyrovnávat.

Bez čeho byste se neobešel na opuštěném ostrově?
Jelikož jsem skaut, vím, že budu potřebovat sekerku nebo mačetu, nůž, kotlík, zápalky a přikrývku.

Dáváte si na konci roku předsevzetí?
Nikdy si žádné nedávám.

A co Vaše sny?
Ty si buď namaluji nebo vysochám anebo zapomenu.

Jaké je Vaše životní krédo?
To, co máš, je víc než to, co Ti chybí.

(c) 2007 Saša Sandras & Don. Počet návštěv: 1454074, tato sekce: 2785. Webdesign Michal Škrabálek