Komentáře k obrázkům v Galerii

---

---

158. Napsal: Milenka, 08. 02. 2009, 11:25:31, Alka.F@seznam.cz
k obrázku: Mňam

Bernský salašnický pes Don Moc krásný pejsek

---

157. Napsal: Karolina, 2.D, 06. 02. 2009, 21:25:29, gulliver@volny.cz
k obrázku: Ledňáčci a jejich kamarádi - Pepa

Podle mě by se pan Ledňáček mohl jmenovat Leopold.

---

156. Napsal: Martina Drdlová,3.C,Horácké ná, 05. 02. 2009, 15:39:22, Snizek45@seznam.cz
k obrázku: Ledňáčci a jejich kamarádi - Jozefínka

Takže,jméno bych jí dala Sandria Ledňáčková.
Když Martinka s Donem byli u řeky,tak sledovali oblohu.Martinka si šla hrát s dětmi a Don zůstal u řeky sám. Najednou se Don MMOOCC lekl, protože se v houští u řeky něco pohnulo. Byl to ledňáček a Don se s ním za čas spřátelil. :-)

---

155. Napsal: Martina Drdlová, 05. 02. 2009, 15:32:22, Snizek45@seznam.cz
k obrázku: Ledňáčci a jejich kamarádi - Pepa

Takže,jméno bych mu dala Zpěváček.
Když Martinka s Donem byli u řeky,tak sledovali oblohu.Martinka si šla hrát s dětmi a Don zůstal u řeky sám. Najednou se Don MMOOCC lekl, protože se v houští u řeky něco pohnulo. Byl to ledňáček a Don se s ním za čas spřátelil. :-)

---

154. Napsal: Anna Sochorová, 05. 02. 2009, 15:05:50, annasochorova@email.cz
k obrázku: Ledňáčci a jejich kamarádi - Pepa

Tak tohle je modřenka. Její syn Chlupáček sedí nad potokem a Anička s Donem ho sledují. Najednou se za nimi objeví Modřenka a vydá hrozliví zvuk. Don se lekne začne utíkat a Aničku za sebou táhne po zemi.

---

153. Napsal: Karolina, 2. třída, 05. 02. 2009, 08:15:46, gulliver@volny.cz
k obrázku: Ledňáčci a jejich kamarádi - Jozefínka

Don se ještě víc přiblížil. Martinka řekla Donovi: pojď dál. Don si pomyslel: to byli mluvící ptáci?Martince vrtalo v hlavě to stejné. Po chvilce se za nimi ozvalo: Titití, počkejte! Martinka s Donem se otočili. Letěl za nimi ledňáček. Pojdte za mnou. Ale rychle! Martinka s Donem běželi za lednáčkem. Lednáček je vedl ke své noře. Hele, náš strom okusují housenky! Martinka s Donem se zasmáli a Martinka řekla: vždyť to je jenom tráva, kterou děti otřely o strom. Zahihňala se Martinka podruhé. Potom šli domu. Ráno se Don probudil a vidí, že rodinka ledňáčků se stěhuje do stromu na jejich zahradě. Honem přivolá štěkotem Martinku a ta honem seběhne dolů. Co se stalo Done? Don ukázal ťapkou. Paní lednáčková přiletěla k Donovi a Martince a řekla: pomohli jste nám, u vás nám bude určite dobře.
Paní lednáčková se jmenuje:Doubravka.

---

152. Napsal: Tereza Koblihová, 2.D. Slovan., 04. 02. 2009, 20:12:18, koblihova.tereza@centrum.cz
k obrázku: Ledňáčci a jejich kamarádi - Jozefínka

Jméno Ledňáčka - Hugo, jméno paní Ledňáčkové - Bibi.
Hugo a Bibi v noře právě jedli a na Dona omylem vysypali zrní. Ten byl trošku mokrý. Protože se před tím byl s Martinkou proběhnout a Don se poválel v rozbředlém sněhu. A tak se mu to zrní nalepilo na chlupy a vypadal jako strašák. Oklepal se, voda z něho spadla, ale zrní zůstalo mezi jeho chlupy. Když se ráno probudil, z jeho srsti začalo růst obilí a tak Bibi s Hugem měli o další zrní postaráno.

---

151. Napsal: Patrik Hodač, 03. 02. 2009, 22:33:55, impresaro1@seznam.cz
k obrázku: Mňam

Nepopsatelně přátelský, sociální a neuvěřitelně miluje děti" takto popisují milovníci plemene bernského salašnického psa. Jistými charakterisktickými vlastnostmi bernských salašnických psů byla vždy nekomplikovaná povaha a všestranost. Ve švýcarských alpských údolích, kde bylo toto plemeno vyšlechtěno z různých rázů sedláckých psů, museli tito něžní obři ze všech sil pomáhat při každodenní práci.
Odpovídali nejen za bezúpečí dvora, ale používali se také před těžkými mlékárenskými vozíky a u stád skotu. Za požadavkem vysoké výkonosti však brzy následovalo přání jednotného vzhledu a krásy a tak zanedlouho vznikl chovatelský program "lysinek" nebo "límečků" jak těmto sedláckým psům ve Švýcarsku rádi říkali. Kdyby se více než před sto lety nechopil jeden ze švýcarských milovníků psů příležitosti, starý švýcarský sedlácký pes by vyhynul. To se ale naštěstí nestalo a dnes patří toto plemeno mezi oblíbená a rozšířená plemena psů, módním psem se ale nikdy nestal. To je také dobře, protože tenhle vývoj až dosud žádnému plemeni neprospěl. Nehledě na nepopiratelně půvabný vzhled okouzlují bernští salašničtí psi hlavně svou přátelskou povahou.
Jsou vůči lidem a zvířatům velmi otevření, současně si ale zachovávají jistou dávku ostražitosti, aniž by byli agresivní. To platí v první řadě pro psy z odchovů zodpovědných chovatelů. Jsou to sice statní medvídkové, ale to neznamená, že by se bernští salašničtí psi nepohybovali rádi. každodenní procházky pstří mezi jejich oblíbené zaměstnání, mají rádi delší túry. Nejsou však vhodní jako průvodce cyklistů nebo na agility, na to jsou moc těžcí. I když bernský salašnický pes není sportovním atletem rozhodně by měl absolvovat základní výcvik. Chceme -li se vydat se svým psem této velikosti na veřejnost, je solidní výchova bezpodmínečně nutná. Poslušnosti se tento pes naučí bez problémů, budeme-li ho učit důsledně, ale bez zbytečné tvrdosti.
K dosažení cílů je potřeba značná dávka trpělivosti, opakovaní cviků každý den a důležitý je také kontakt s ostatními psi při cvičení. Psi se od sebe učí a když jeden vidí co dělá druhý pomůže mu to cvik se lépe naučit. Samostatné cvičení je vhodné ze začátku, aby si pes ujasnil co znamenají základní poveli. Pro tyto psi je také důležitý styk s ostatními psi na procházkách, izolace psa například z důvodu strachu majitele a nebo předcházení konfliktu s jinými psi je naprosto zbytečné. Pes je šťastný může-li si s někým hrát a honit se. Odhlédneme-li od kvalit bernských salašnických psů jakožto společníků rodin, získává toto plemeno stále pevnější pozice jako terapeutický pes.

---

150. Napsal: Terezka Vaněčková, 03. 02. 2009, 19:19:08, pavane@seznam.cz
k obrázku: Vymýšlim lotrovinu

Bernský salašnický pes je středně velký až velký, dlouhosrstý, tříbarevný, harmonický a vyrovnaný. Původně byl používán jako hlídací, honácký a tažný pes na selských dvorech. Naháněl dobytek, hlídal zemědělské usedlosti a ve speciálním postroji tahal malé dvoukolové káry. Bernský salašnický stejně jako bernardýn umí vyhledávat lidi ztracené ve sněhových závějích.

---

149. Napsal: Marie Nosavcovová, 1.A, 03. 02. 2009, 16:47:22, eva.nosavcovova@seznam.cz
k obrázku: Ahoj, tebe ještě neznám ...

Ležící pes, se kterým se Don seznamuje je Border Collie, její zemí původu je Velká Británie.
Patří mezi plemena ovčácká, pastevecká a honácká.

Border kolie pochází ze středověkých anglických ovčáckých psů (kolií) a v modernějších dobách byla chována především na pomezí mezi Skotskem a Anglií. Této oblasti se říká Border Counties. Výběr se prováděl na základě samostatné práce za stálého optického kontaktu. Název plemene border kolie byl stanoven v roce 1910. O toto plemeno určené k práci se stádem pečuje od roku 1906 International Sheepdog Society (ISDS) a od roku 1976 je toto plemeno uznáváno také kynologickou organizací Kennel Club. Zakladatelem rodu border kolie je první registrovaný pes Old Hemp a první registrovaná fena Old Maid. Old Hemp je také otcem více než 200 registrovaných štěňat.

Povaha a chování: Bdělý, pozorný, ovladatelný a inteligentní pes, není nervózní ani agresivní.

Vzhled: Border kolie je velmi ušlechtilý a elegantní pes se středně dlouhou nebo krátkou srstí, která se vyskytuje v početné paletě barev. Je mnoho barevným variant srsti, nejčastější je černá s bílými znaky. Avšak nikdy nesmí převládat bílé zbarvení srsti. Kohoutková výška se pohybuje okolo 50 cm. Psi dorůstají až okolo 54 cm, feny jsou o něco menší. Samci jsou i těžší a dosahují hmotnosti cca 22 kg, feny cca 19 kg. Border kolie má být takové tělesné stavby, aby jí nedělalo problém pracovat u stáda a celý den se mezi ním pohybovat. U tohoto plemene se nejvíc cení pohyb, který je volný, plynulý, plíživý a rychlý.

Průměrný věk: 12 - 14 let

Péče: Border kolie plemenem nenáročným. Potřebuje ale pohyb a potřebuje fyzické i psychické zaměstnání. Ve spolupráci se svým pánem dokáže zvládnout s elegancí a bez viditelných problémů velké stádo ovcí. V současné době se border kolie uplatňuje v celé řadě aktivit a psích sportů. Je vynikající v agility, s elegancí předvádí dog dancing a s laskavostí sobě vlastní se uplatňuje jako canisterapeutický pes.Pokud má vhodného pána, je z ní příjemný společník toužící splnit každé pánovo přání. Je to pes pro každou legraci, pro každý psí sport. Je to pes fyzicky zdatný a odolný nepřízni počasí. Nesnáší hrubost, psychický nátlak, zklamání a fyzické či psychické tresty ze strany pána. Border kolie je schopná naučit se stovky „kousků“, ale nemá ráda dril a výhružky trestem. Border kolie je neagresivní plemeno, ovšem pouze pokud má správné vedení - dostatek pohybu a zaměstnání, jinak se z ní může stát nezvladatelný pes. Border kolie jsou velmi citliví psi a potřebují jemné vedení, často jsou schopni předvídat povely předem.

---

---

---

Zpět do Galerie

---