<< Předchozí obrázek | Zpět do Galerie | Následující obrázek >>

Pelikán hnědý při lovu

15. 05. 2009, 00:19:33, zobrazeno: 3437x, rozlišení: 700x518px, velikost: 109 KB, sekce: Galerie Sandras

Na ptačí ostrov si létali odpočinout i pelikáni. Sušili si vak a zobákem si upravovali rozcuchané peří. Přes den létali po celém pobřeží. Nás lidí se nebáli, tolerovali nás, to je asi nejvýstižnější zhodnocení situace. Létali nad mořem, kde se koupali lidé a pokud uviděli rybu, střemhlav se po ní vrhli, i když byla třeba jen dva metry od koupajícího se člověka. Zavřený zobák protkl vodní hladinu, pod vodou jej pelikán pootevřel a chytl rybu napříč. Začal boj během něhož se snažil rybu nasměroval směrem dovnitř. Potom zvedl zobák a ryba mu spolu s vodou vklouzla do kožovitého hrdelního vaku. Ulovená ryba v něm zůstala, jak v podběráku. Jakmile zvedl pelikán hlavu nad vodu, voda z vaku vytekla a ryba zůstala na suchu. Potom ji několikanásobným nadhozením zobáku a zakloněním hlavy dostal z vaku do krku a spolkl ji. Malým mláďatům pelikáni ryby vyvrhují natrávené, starší si je vytahují z vaku. Viděla jsem pelikána ulovit i kilovou rybu. To byl potom delší boj, než se mu ji podařilo pozřít. Jak dobojoval, nechal se houpat na vlnách, odpočíval a shovívavě pozoroval, jak ho fotím.
Na ptačí ostrov létali pelikáni odpočívat. Lovit tam, kde nejsou lidé, nebyl pro mě asi takový adrenalin. Jen jedenkrát mi tady dva z nich připravili představení. Myslím, že to byli bratři, neboť co udělal jeden, udělal i druhý. Stále jako by spolu soutěžili. Bylo zajímavé je sledovat, jak se honili a užívali si to. Jejich synchronní let byl úžasný. Oba plachtili asi 5 metrů nad pevninou. Pak se vydali nad moře. Najednou se zastavili, svěsili křídla a prudce zamířili do místa, kde uviděli rybu. Jeden byl rychlejší, druhý přistál kousek od něj na hladině a trochu se zlobil. Velice úspěšní však byli oba, málokdy šli po jedné rybě a polovina pokusů vedla u každého z nich k ulovení ryby. Většinou to byli menší rybky. Vznést se potom z vody, chce u pětikilového ptáka, který má rozpětí křídel téměř dva metry hodně síly a bylo to někdy neohrabané. Jakmile se však dostali nad vodu, stali se z nich opět baleťáci. Vždy párkrát, oba stejným počtem, mávli křídly a potom pluly vzduchem bez hnutí křídel až do doby, než bylo třeba opět mávnout křídly, aby mohl let pokračovat.
(další část příběhu „Zabíjel něžně")





Přidat komentář

Jméno (volitelné)
Web (volitelné)
Email (volitelné)

Zpráva (povinné)



Napsal: tomas.hyka, 15. 04. 2011, 06:49:19, http://www.photohyka.eu

Sandro ten snímek je výborný. Zejména mě uchvátilo, že jsi zvolila takový čas, že máš křídla pohybem rozjetá, ale hlavu ostrou a po trupu ostrost mizí. Paráda.


Napsal: Ivana Barazi, 12. 11. 2010, 09:27:42, @ivana.barazi@quick.cz, http://www.aartgalery.cz

Neuvěřitelný záběr,jak to mohla autorka zachytit?Super fotka


Napsal: Sandras, 28. 06. 2009, 23:04:38

Hano, celý příběh jsem napsala až dnes. Je v MOZAICE. Pelikáni byli fajn. Foťáky a mobily neustále cvakaly.


Napsal: Petr, 25. 05. 2009, 09:23:49

Ta se ti povedla.


Napsal: Hana Boudová, 21. 05. 2009, 15:28:50

Pěkný pták, asi bych nechtěla, aby vedle mě přistál. Kde je celý příběh?


(c) 2007 Saša Sandras & Don. Počet návštěv: 1365646, tato sekce: 762584. Webdesign Michal Škrabálek