<< Předchozí obrázek | Zpět do Galerie | Následující obrázek >>

Deník Jacka Novotného

autor: Sandras, 08. 11. 2016, 09:16:28, zobrazeno: 1319x, rozlišení: 466x700px, velikost: 329 KB, sekce: Galerie Sandras

Ve strhujícím příběhu „Deník Jacka Novotného" najdete erotiku , romantiku i upozornění na nutnost léčby psychických onemocnění a závislostí.
Život s nymfomankou Felicitou dá mladému počítačovému expertovi Jackovi pořádně zabrat.
Do života ho vrátí až pobyt na Psychiatrické klinice. Následně začne hledat Violu, se kterou si psal rok na chatu.
Knížka vhodná pro čtenáře od 18 let.





Přidat komentář

Jméno (volitelné)
Web (volitelné)
Email (volitelné)

Zpráva (povinné)



Napsal: Ivana Gašpariková, 05. 03. 2019, 22:14:46

Deník Jacka Novotného je vážně pokračováním s velkým P. U prvního dílu jsem plesala, jak je geniální napsat knihu jako chatovou komunikaci, ale je fakt, že tím Saša Sandras ukradla čtenáři tolik prožitků z jejího psaného slova, až škoda. Pokračování, jak již napovídá název, je psáno formou „deníku”, i když to není zcela na první pohled patrné. Příběh však nenavazuje na první díl, ale začíná od znova, kde má čtenář možnost se více seznámit s Jackem alias Delfínkem.

Viola, vystupující primárně v prvním díle, jde do ústraní, aby Jack mohl rozvinout svůj charakter a vyplnit chybějící informace. S naším hlavním hrdinou začneme u jeho komplikovaného dětství a vztahů s matkou. Plynule se přesouváme do studentských let, kdy potkává svou první lásku a zároveň budoucí manželku, Felicitu. Díky anotaci hned tušíme, co je Felicita zač. Nymfomanka, která Jacka zcela zaslepí svou touhou po sexu a praktikách, které nejsou tak zcela běžné. Jacka tím dostává do kolen a ten dělá životní rozhodnutí, které mu v budoucnu láme vaz. Z tohoto sexem posedlého párečku se stávají novomanželé.

V průběhu manželství si postupně Jack uvědomuje, že Felicita není zrovna vzorná ženuška, která by mu chtěla vařit a prát špinavé ponožky, a i přesto se jí drží zuby nehty. Ovšem do doby, než Felicita zabije „baby”, jak již Jack svěřoval Viole v jejich chatové komunikaci. Konečně se dozvídáme, co byl onen klín, který nadobro rozerval jejich posvátný svazek. Jack se začíná upínat na svou virtuální Violu a hodlá ji najít, ať se děje, co se děje.

Příběh je psán ich-formou z pohledu hlavního hrdiny a členěn do osmdesáti kapitol, jejichž názvy okamžitě odhalují, co se bude dít. A to je největší minus knihy. Nadpisové spoilery škodí, jak můžou, a to zejména na konci knihy, kdy napětí graduje a díky nadpisům je v podstatě skoro zbytečné číst závěrečnou kapitolu. Jakmile se však povzneseme nad tento „přebytek”, vplujeme do života nenaplněných snů a potřeb muže, který má nutkání žít ve vztahu, který ho ničí. Ovšem každý má své hranice a ne jinak tomu je u hlavního hrdiny.

Dílo má velice dobrou literární úroveň. Klady knihy vnímám hlavně v psychologii, která je bravurně pochopená a do knihy vložená. Není to jen jakési pachtění se za psychickými poruchami, ale reálné zpracování, díky kterému jsou postavy věrohodné a text na základě tohoto není děravý. Děj ubíhá plynule a dokonce se povedlo odstranit i hluché body, se kterými jsme se mohli setkat v prvním díle. Autorka dokázala velice důležitou věc, a to vzbudit takový zájem, abyste knihu neodložili.

Ale… i přesto jak skvěle je příběh zpracován, vystupuje zpoza řádků pár ale, které naruší atmosféru. Dějová linie z prvního dílu nekoresponduje s dějem v knize druhé. Je to škoda, když celou dobu příběh lícuje a je skvěle naplánován. Dalším ale je pro mě určitá změna v Jackově charakteru, kdy ryze chlapská povaha dostává ženské rysy. A poslední vadu vnímám u vysoké rychlosti vyprávění příběhu. Určitě by nebylo špatné vytvořit více místa pro mezilidské vztahy, kterými se kniha zabývá. Protože žít s Jackem jeho život je i adrenalin pro čtenáře.

I přes drobné nedostatky je pro mě kniha vážně velice příjemným zážitkem a poutavým čtením. Rozhodně je vhodná pro čtenáře, kteří mají rádi knihy na jeden večer, anebo lidi, kteří rádi čtou o životech, které jsou diametrálně odlišné než ty jejich. Text vede po cestě až k cíli a není třeba složitě přemýšlet. Líbí se mi ta zvolená jednoduchá forma na složité téma. Přestože taková literatura nepatří do mého preferovaného žánru, tuším, že další díla autorky nenechám bez povšimnutí. Rozhodně doporučuji. A ve finále, je jedno, zda začnete druhým pokračováním Deník Jacka Novotného nebo první knihou Virtuálně. Zapadají do sebe jako puzzle, ale fungují i jako samostatné příběhy.

Ivana Gašpariková, redaktorka a recenzentka


Napsal: Alena, 19. 06. 2018, 11:49:46

Knížka mě zaujala. Felicita, která Jackovi depresi způsobila, je tvrdá manipulátorka, jde za svým, nedrží slovo, přizpůsobí se každé situaci a využije ji ve svůj prospěch, Jacka zneužívá k realizaci svých cílů a to nemluvím o její chorobné závislosti na sexu, který ji nikdy nenaplní a později i alkoholismu. Oba by se měli léčit. Jack se v osobním životě těžko orientuje, vinu na tom má i jeho matka, která má některé povahové rysy Felicity. Jack je ochotný se obětovat a udělat cokoliv, aby mohli žít s Felicitou šťastný život. Je to genius přes PC, hodný kluk. Nakonec se Jack pro léčbu rozhodne a snad mu to vyjde s Violou. Doporučuji každému, aby se léčil, naději to má, znám z okolí konce neléčené deprese.


Napsal: Petr, 26. 04. 2017, 16:04:21

Myslím, že jste to napsala hodně výstižně a přesto, že nemám kolem sebe
takové otroky facebooku a internetové komunikátory jako o generaci mladší lidé,
tak ten příběh se mi zdá životný a reálný a dokonce jsem se přistihl, že bych si dokázal
představit jej i jako zfilmový příběh.
Téma je nosné a silné a dá se na něm stavět. Postavy jednají tak, jak v reálném životě,
ale i v tom "surreálném" životě jednají a mohou jednat.
Určitě bylo velmi dobrým nápadem, že jste konzultovala s lékařem-psychiatričkou
možné stavy duševně narušených lidí - tím příběh zvlášť získává na věrohodnosti.


Napsal: Karel Hl, 08. 12. 2016, 14:08:07

Konečně si někdo všiml, že i někteří muži chtějí dítě a partnerka je srazí na kolena.Téma příběhu v mnoha směrech hraniční, to oceňuji.


Napsal: Jozef, 29. 11. 2016, 11:32:03

Přečetl jsem přes noc.


Napsal: Petra Soukupová, 10. 11. 2016, 11:55:02

Četla jsem Virtuálně. Na to, kdo je delfínek jsem hodně zvědavá. Na sociální sítě chodí různá individua. Člověk neví, zda píši pravdu nebo si vymýšlí.


(c) 2007 Saša Sandras & Don. Počet návštěv: 1609816, tato sekce: 908221. Webdesign Michal Škrabálek